Magie Měsíce
Vedle běžné magie, při níž hraje Měsíc často významnou roli, existovala v západních zemích ještě další speciální magie. U té bylo nutno nejdřív na sebe přitáhnout pozornost Měsíce. To nebylo samozřejmě tak jednoduché. Měsíc se pravděpodobně choval jako pravá diva:dodržení správného postavení Měsíce bylo přitom pro kouzlo to nejmenší.
Ubývající Měsíc platil jako optimální doba pro kouzla škodící, ale hodil se i ke studiu starých spisů a k začarování negativních energií. Nejstarší kouzla se prováděla za tmavých nocí bezprostředně před novým Měsícem. Noc při novém Měsíci byla pro kouzlo jakéhokoliv druhu tabu. V této noci stojí Měsíc a Slunce v konjunkci, tedy v tomtéž domě a tehdy člověk nemohl mít nikdy jistotu, zda škodlivé kouzlo nebude mít náhodou opačný účinek, který si samozřejmě nepřál - totiž že bude působit pro blaho nepřítele a k vlastní škodě. Dobrá kouzla, rituály bílé magie k posílení zdraví, blahobytu a štěstí byla prováděna vždy při přibývajícím Měsíci, ta nejdůležitější při úplňku, kdy je magická síla největší.
Důležité však bylo i postavení Měsíce ve zvěrokruhu. Když se Měsíc na své cestě zvěrokruhem vždy na dva až tři dny v některém znamení zastaví, vznikne spacifická okolnost i pro kouzelníky a čarodějnice. Každé měsíční znamení mělo totiž konkrétní význam, na který se musel, při volbě doby vhodné pro kouzlo, brát ohled, Znamení symbolizovala:
Měsíc v Beranovi: ochrana, odvaha
Měsíc v Býku: mír, růst, peníze
Měsíc v Blížencích: studium starých spisů, proroctví, přání
Měsíc v Raku: láska, rodina, city
Měsíc ve Lvu: sex, vášeň
Měsíc v Panně: uzdravení
Měsíc ve Váhách: partnerství, vztahy, svatba
Měsíc ve Štíru: obrana, odvaha, exorcismus
Měsíc ve Střelci: cestování
Měsíc v Kozorohu: začarování
Měsíc ve Vodnáři: mystéria, tajemství
Měsíc v Rybách: rozšiřování vědomí, sny, magie
Měsíc v Býku: mír, růst, peníze
Měsíc v Blížencích: studium starých spisů, proroctví, přání
Měsíc v Raku: láska, rodina, city
Měsíc ve Lvu: sex, vášeň
Měsíc v Panně: uzdravení
Měsíc ve Váhách: partnerství, vztahy, svatba
Měsíc ve Štíru: obrana, odvaha, exorcismus
Měsíc ve Střelci: cestování
Měsíc v Kozorohu: začarování
Měsíc ve Vodnáři: mystéria, tajemství
Měsíc v Rybách: rozšiřování vědomí, sny, magie
Měsíční fáze a jejich význam pro všední den
Každá ze čtyř fází odpovídá určitému životnímu rytmu. V ročním cyklu od jara do zimy, v životním cyklu člověka - od dětství do stáří.
První čtvrt - Nový Měsíc až přibývající čtvrtměsíc

Přibývající Měsíc zastupuje jaro. Dává nám čerstvou energii. Konečně se vzchopíme, abychom začali vyřizovat věci, které jsme tak dlouho odkládali. Vyvíjíme nové nápady v povolání, plánujeme soukromé rozhovory, které jsme měli už dávno mít za sebou, zorganizujeme dlouho slibovaný rodinný výlet nebo úklid domu. Při novém Měsíci a v následující čtvrti napíšeme víc dopisů a vyřídíme víc telefonních hovorů než v jiných dnech.
Druhá čtvrt - Přibývající půlměsíc až úplněk

Tato fáze vypovídá v ročním cyklu létu.I v druhé čtvrti panuje ve většině rodin ještě atmosféra energického nabíjení. Dva dny před úplňkem to ale začne být kritické: ve městech se ve špičkových časech uspe provoz, kolegové v úřadě jsou očividně podrážděnější, v mnohé domácnosti hrozí rodinná hádka a tam, kde dojde ke shromáždění lidí, může vzniknout masová hysterie. V hospodách se víc pije a je i víc rvaček než jindy. To je stále se opakující stav, který může pozorovat každý.
Třetí čtvrt - Úplněk až ubývající půlměsíc

V ročním cyklu odpovídá tato doba podzimu. V této době se dává člověk do něčeho nového jen zřídka. Třetí čtvrt je čas, ve kterém uzrává to, co bylo bouřlivě započato v první čtvrti. Veškerá energie se používá k tomu, aby byly všechny záměry dobře dokončeny. Slavnosti, které byly naplánované v první čtvrti, se teď konají, plány tehdy zosnované jsou nyní uskutečněné nebo zamítnuté. Třetí čtvrt přináší čas sklizně.
Čtvrtá čtvrt - Ubývající půlměsíc až nový Měsíc

Čtvrtá čtvrt je klid před bouřkou, nabírání sil před novým začátkem. Teď se nic nového nezačíná. Tato čtvrt odpovídá zimě v přírodě. Doba odpočinku. O slovo se hlásí klid, zotavení, zamyšlení. Další jaro, další nový Měsíc se svou překypující energií, s jistotou zase přijde.
Jistě nebude Vašim uším znít podivně, když Vám povím, že za temných nocí nevydržím spát...
Jak bych mohla, zde, v kraji tolika tajemství a zvláště pak, je li měsíc právě v úplňku jako tuto noc a svým mocným vlivem promlouvá do duší všeho živého. Pak snad jen vy, v tom podivném lidském světě můžete netečně spát...
Vyhlédla jsem ven jedním z mnoha oken a rukama se opřela o masivní chladivý kámen. Je půlnoc, ale lesy v okolí hradu netonou v černé tmě jako obvykle. Koupou se v lahodné stříbrné záři a nastavují své větve jako dlaně, jakoby tušily, že z nich měsíční svit smyje špínu a zlo.
Vidím dobře každý strom a keř a holé pláně se lesknou jako zrcadlo.
Odkudsi z lesa vzlétl k obloze veliký noční dravec a stoupá stále výš, až k potrhaným cárům černých oblaků, aby pak už jen bez mávnutí křídel kroužil nad krajem, jako by se ani on nemohl vynadívat.
A pak ty ohně. Všude, kam, jen mé oči do dálky dohlédnou vidím plápolat růžové plamínky, svolávající všechno živé v lese k prastarým obřadům. Do tváře mi dýchne svěží voňavý vítr a mě při té kráse mrazí v zádech. I vás by mrazilo...
Filipo-jakubská noc je nocí mocné magie. Nastal nám čas, kdy budou všichni tančit kolem ohně a uctívat toho tajemného strážce všech mágů a čarodějů, čas vzývání měsíce jako nejvyššího mystéria a zhmotnění kouzel.
Avšak ještě před tím, než seběhnu ze své věže a vejdu do čarodějného lesa plného tajemství, splním velmi ráda to co jsem slíbila a poodhalím Vám něco málo z tajů měsíce.
Pohodlně se tedy posaďte, třeba zde, v mé věštírně, u velkých kamenných stolů, své oči svěřte hypnotizujícím plamenům hořícího krbu a poslouchejte...
Jak bych mohla, zde, v kraji tolika tajemství a zvláště pak, je li měsíc právě v úplňku jako tuto noc a svým mocným vlivem promlouvá do duší všeho živého. Pak snad jen vy, v tom podivném lidském světě můžete netečně spát...
Vyhlédla jsem ven jedním z mnoha oken a rukama se opřela o masivní chladivý kámen. Je půlnoc, ale lesy v okolí hradu netonou v černé tmě jako obvykle. Koupou se v lahodné stříbrné záři a nastavují své větve jako dlaně, jakoby tušily, že z nich měsíční svit smyje špínu a zlo.
Vidím dobře každý strom a keř a holé pláně se lesknou jako zrcadlo.
Odkudsi z lesa vzlétl k obloze veliký noční dravec a stoupá stále výš, až k potrhaným cárům černých oblaků, aby pak už jen bez mávnutí křídel kroužil nad krajem, jako by se ani on nemohl vynadívat.
A pak ty ohně. Všude, kam, jen mé oči do dálky dohlédnou vidím plápolat růžové plamínky, svolávající všechno živé v lese k prastarým obřadům. Do tváře mi dýchne svěží voňavý vítr a mě při té kráse mrazí v zádech. I vás by mrazilo...
Filipo-jakubská noc je nocí mocné magie. Nastal nám čas, kdy budou všichni tančit kolem ohně a uctívat toho tajemného strážce všech mágů a čarodějů, čas vzývání měsíce jako nejvyššího mystéria a zhmotnění kouzel.
Avšak ještě před tím, než seběhnu ze své věže a vejdu do čarodějného lesa plného tajemství, splním velmi ráda to co jsem slíbila a poodhalím Vám něco málo z tajů měsíce.
Pohodlně se tedy posaďte, třeba zde, v mé věštírně, u velkých kamenných stolů, své oči svěřte hypnotizujícím plamenům hořícího krbu a poslouchejte...
Dobrá kouzla
U dobro přinášejících kouzel, jenž jsem pro vás vybrala, uvedu samozřejmě ráda i zaříkávací formule a magická slova, aby si ohromující sílu měsíční magie mohl každý z vás na vlastní kůži vyzkoušet.
Čas dobra, kdy se čarodějky snaží přičarovat sobě či druhým štěstí, peníze, lásku, krásu a pod. je, jak již víte v době, kdy měsíc přibývá, vystupuje z chladného šedivého stínu a halí se do stříbřitého šatu slunečních paprsků.
Nejprve několik velmi starých kouzel, jimiž může čarodějka vyčarovat lásku a náklonnost milovaného muže, a nebo alespoň prohlédnout, který bude jejím vyvoleným:
Lidem, jež se předtím o magii měsíce nikdy nezajímali a ve věštírně o ní slyší poprvé, se mohou některé ze zde popsaných návodů zdát podivné, ale to jen do té doby, něž je sami vyzkoušejí na své vlastní kůži. Pak pocítí již při jejich provádění tu zvláštní přirozenost, hluboký dopad a ohromující sílu...jen to zkusit...
U dobro přinášejících kouzel, jenž jsem pro vás vybrala, uvedu samozřejmě ráda i zaříkávací formule a magická slova, aby si ohromující sílu měsíční magie mohl každý z vás na vlastní kůži vyzkoušet.
Čas dobra, kdy se čarodějky snaží přičarovat sobě či druhým štěstí, peníze, lásku, krásu a pod. je, jak již víte v době, kdy měsíc přibývá, vystupuje z chladného šedivého stínu a halí se do stříbřitého šatu slunečních paprsků.
Nejprve několik velmi starých kouzel, jimiž může čarodějka vyčarovat lásku a náklonnost milovaného muže, a nebo alespoň prohlédnout, který bude jejím vyvoleným:
Lidem, jež se předtím o magii měsíce nikdy nezajímali a ve věštírně o ní slyší poprvé, se mohou některé ze zde popsaných návodů zdát podivné, ale to jen do té doby, něž je sami vyzkoušejí na své vlastní kůži. Pak pocítí již při jejich provádění tu zvláštní přirozenost, hluboký dopad a ohromující sílu...jen to zkusit...
Měsíc a magické rituály
Měsíc a magie patří k sobě odedávna. Jak také jinak? Vždyť panuje noci, světu temna a neviditelna a mnoho postav vynořujících se právě v noci je zároveň vnímáno jako tajemné, patřící do magického světa.Už pouhé vyslovení jejich jmen a pomyšlení že bychom se s nimi měli sami setkat vyvolává mrazení v zádech. Duchové a vampíři se objevují, jak každý ví vždy okolo půlnoci a to především při úplňku a také neškodní lidé se proměňují ve vlkodlaky pouze za svitu měsíce. Měsíční noc je ale především doba čarodějnic a kouzelníků.
Čerpají z něj odedávna svojí sílu a kouzelnou moc, kterou jim je právě a jedině on schopen dát.
Podle nejstarších pramenů měsíc představuje bohyni o třech tvářích
Artemis (přibývající měsíc), Seléne (úplněk) a Hekaté (ubývající a nový měsíc). Každá z těchto bohyní je jiná. Toto základní rozdělení vlastností a vlivových sil měsíce má pro jakoukoli měsíční magii zásadní význam, jak si vysvětlíme později.
Čarovná moc měsíce se nazývá "SILA" a jak již každý z vás tuší, znásobuje se tato při úplňku kdy je nejmocnější a také vhodná k jakémukoli druhu magie. Proto se také odedávna veškeré čarodějnické slety konaly právě při úplňku.
Stejně jako kdysi se zahajují modlitbou k velké bohyni, u níž
si čarodějnice vyprošují ženské kouzlo, omlazení a plodnost.
Také tanec okolo ohně je velmi prastarým magickým úkonem.
Když čarodějnice okolo něj tančí, dívají se do plamenů a přijímají sílu a vliv ohně a zvláštního koření, které bylo před tím do ohně vhozeno.
Podobného účinku dosahovaly v minulosti také tím, že pravidelně trávily úplňkové noci ve volné přírodě a přitom vzývaly a pozorovaly měsíc.
Tyto noční výlety byly však lidem podezřelé, a tak se šeptalo, že nechodí v měsíčním svitu po lese proto, aby sbíraly byliny a léčivé kořínky.To je jen záminka.Ve skutečnosti tráví noc ve volné přírodě, aby mohly nerušeně vzývat lesní skřítky, hvězdy a planety a především měsíc. Síla (právě ona tajemná SILA) z nich pak vyzařuje a propůjčuje jim magické schopnosti, například moc jenž jim až do dalšího úplňku umožní přenášet dobré nebo špatné vlastnosti na lidi, na něž upřou svůj pohled...
Lidé se od nejstarších dob báli především ubývajícího měsíce, a to hlavně temných nocí před novým měsícem. Neboť tehdy, když měsíc ukazuje svoji temnou tvář, nastává čas temného umění, zakázaných věd a zlých kouzel.
A tak si tedy, moji milí žáci čarodějnického umění nejprve probereme
magii přinášející zlo. Není ovšem mým úmyslem naučit vás provádět zlo přinášející kouzla, atak se zde omezím pouze na jejich popis, a rituální slova a zaklínadla si, pokud o ně budete stát musíte najít jinde. Doufám, že se proto jistě na mě nebudete zlobit... Čarovné byliny a měsíční svit
Čarovné byliny a koření patřilo k magii a kouzlům jako měsíc k hvězdné obloze. V knize všech kouzel jsem jich nalezla opravdu hodně a ke každé z nich náleží, jak také jinak, přesný popis sběru, sušení, kouzel s nimiž jsou spojeny a samozřejmě popis rituálů k čarodějným obřadům.
Vyberu tedy ty nejmocnější ze všech, a něco vám o nich povím...
Mandragora
Nejvzácnější a nejmocnější ze všech čarodějných bylin, oproti které jsou vlastně ostatní, snad kromě jmelí, jen slabým odvarem.
Jako čarovný prostředek zde působí výslovně kořen.
Od nepoměti se v čarodějných kruzích ví, že tato rostlina zná odpovědi na všechny otázky, které jsou jí položeny, umí předpovídat budoucnost, léčit nemoci, obstarávat bohatství, pomáhá ženám při porodu - zkrátka a dobře, je nezaplatitelná...
Žádný zázrak, že ji odedávna chtěli vlastnit všichni, kdo si to mohli dovolit. Ale to nebylo nikdy tak jednoduché, protože mandragora byla vždy velmi velmi drahá a vyskytovala se jen vzácně.
Mandragora, jak se praví již v nejstarších herbářích, vlastní takřka božskou sílu a je pro nečistého člověka neviditelná.
Ten, kdož byl srdce čistého a měl štěstí, musel mandragoru vykopat za zcela speciálního rituálu. Ze země jí totiž nemůže vytrhnout nikdo, aniž by při tom nezemřel. Poslyšte tedy prastaré tajemství o tom, jak se v dobách našich předků mandragora ze země sklízela.
V pátek, před východem slunce se vydal sběratel kořene, toužící po štěstí kouzelných sil, na tajné místo, kde rostlina rostla. Pro jistotu si ucpal uši bavlnou nebo voskem. Pak vyhrabal kolem mandragory příkop tak hluboký, že kořeny vězely v zemi už jen nejspodnější částí.
Kdyby se kořene držel sám, při vytržení by namístě zemřel, proto měl k ruce psa, který však musel být černý jako havran. Dva dny před tím, musel pes hladovět. Mandragora byla opatrně ovinuta smyčkou a její druhý konec se uvázal psu okolo krku. Hladové zvíře, z povzdálí přilákané kouskem vařeného masa rychle kořen vytáhlo, přičemž vydávala mandragora srdceryvný nářek a strašný křik a pes padl mrtvý k zemi.
Stal se onou požadovanou obětí, která k tomu byla nutná. Člověk pak opatrně zabalil kořínek do bílého plátna, pospíšil s ním domů, kde jej vykoupal v červeném víně, a pak mu jako živé bytosti oblékl hedvábné šatičky a pečoval o něj.
A ještě jedna velmi důležitá věc. Pokud není kořen déle používán k magickým obřadům, pak usne a jeho síla se pomalu ztrácí.
V takovém případě je zapotřebí jej opět probudit a k tomu účelu je zde
opět přesný pokyn. Aby se jeho síly probudily, postaví se na vyvýšené místo někde v domě a tam se nechá nerušeně tři dny. Potom se dá přes noc do vlažné vody. Pak je rostlina znovu aktivní a může se požívat k magickým účelům. Voda, ve které byl kořen namočený má velikou sílu a může se nastříkat na okna, dveře nebo na lidi, aby byli spirituálně očištěni.
Jmelí a měsíc
Jmelí je v povědomí čarodějů, bylinou číslo dvě. Nemá takovou sílu jako mandragora, přesto však, pro jeho mnohem snazší dosažitelnost bylo a je velmi používáno, neboť jeho síla a moc je s mandragorou srovnatelná.
Starobylý rituál týkající se sběru se dochoval od starých Keltů, konkrétnějejich kněží Druidů mocných čarodějů a znalců magie.
Šestý den po novém měsíci měl měsíc právě tu správnou sílu.
Tehdy se jeden z Druidů zahalil do bílého šatu, vylezl na dub na němžrostlo jmelí, a zlatým srpem větvičky odsekával. Ty se v žádném případěnesměly dotknout země, a proto byly opatrně shazovány do nastavenýchbílých šátků. Větvičky jež se dotkly země ztratily veškerou svoji moc,a staly se pro magii bezcenné
Měsíc a magie patří k sobě odedávna. Jak také jinak? Vždyť panuje noci, světu temna a neviditelna a mnoho postav vynořujících se právě v noci je zároveň vnímáno jako tajemné, patřící do magického světa.Už pouhé vyslovení jejich jmen a pomyšlení že bychom se s nimi měli sami setkat vyvolává mrazení v zádech. Duchové a vampíři se objevují, jak každý ví vždy okolo půlnoci a to především při úplňku a také neškodní lidé se proměňují ve vlkodlaky pouze za svitu měsíce. Měsíční noc je ale především doba čarodějnic a kouzelníků.
Čerpají z něj odedávna svojí sílu a kouzelnou moc, kterou jim je právě a jedině on schopen dát.
Podle nejstarších pramenů měsíc představuje bohyni o třech tvářích
Artemis (přibývající měsíc), Seléne (úplněk) a Hekaté (ubývající a nový měsíc). Každá z těchto bohyní je jiná. Toto základní rozdělení vlastností a vlivových sil měsíce má pro jakoukoli měsíční magii zásadní význam, jak si vysvětlíme později.
Čarovná moc měsíce se nazývá "SILA" a jak již každý z vás tuší, znásobuje se tato při úplňku kdy je nejmocnější a také vhodná k jakémukoli druhu magie. Proto se také odedávna veškeré čarodějnické slety konaly právě při úplňku.
Stejně jako kdysi se zahajují modlitbou k velké bohyni, u níž
si čarodějnice vyprošují ženské kouzlo, omlazení a plodnost.
Také tanec okolo ohně je velmi prastarým magickým úkonem.
Když čarodějnice okolo něj tančí, dívají se do plamenů a přijímají sílu a vliv ohně a zvláštního koření, které bylo před tím do ohně vhozeno.
Podobného účinku dosahovaly v minulosti také tím, že pravidelně trávily úplňkové noci ve volné přírodě a přitom vzývaly a pozorovaly měsíc.
Tyto noční výlety byly však lidem podezřelé, a tak se šeptalo, že nechodí v měsíčním svitu po lese proto, aby sbíraly byliny a léčivé kořínky.To je jen záminka.Ve skutečnosti tráví noc ve volné přírodě, aby mohly nerušeně vzývat lesní skřítky, hvězdy a planety a především měsíc. Síla (právě ona tajemná SILA) z nich pak vyzařuje a propůjčuje jim magické schopnosti, například moc jenž jim až do dalšího úplňku umožní přenášet dobré nebo špatné vlastnosti na lidi, na něž upřou svůj pohled...
Lidé se od nejstarších dob báli především ubývajícího měsíce, a to hlavně temných nocí před novým měsícem. Neboť tehdy, když měsíc ukazuje svoji temnou tvář, nastává čas temného umění, zakázaných věd a zlých kouzel.
A tak si tedy, moji milí žáci čarodějnického umění nejprve probereme
magii přinášející zlo. Není ovšem mým úmyslem naučit vás provádět zlo přinášející kouzla, atak se zde omezím pouze na jejich popis, a rituální slova a zaklínadla si, pokud o ně budete stát musíte najít jinde. Doufám, že se proto jistě na mě nebudete zlobit... Čarovné byliny a měsíční svit
Čarovné byliny a koření patřilo k magii a kouzlům jako měsíc k hvězdné obloze. V knize všech kouzel jsem jich nalezla opravdu hodně a ke každé z nich náleží, jak také jinak, přesný popis sběru, sušení, kouzel s nimiž jsou spojeny a samozřejmě popis rituálů k čarodějným obřadům.
Vyberu tedy ty nejmocnější ze všech, a něco vám o nich povím...
Mandragora
Nejvzácnější a nejmocnější ze všech čarodějných bylin, oproti které jsou vlastně ostatní, snad kromě jmelí, jen slabým odvarem.
Jako čarovný prostředek zde působí výslovně kořen.
Od nepoměti se v čarodějných kruzích ví, že tato rostlina zná odpovědi na všechny otázky, které jsou jí položeny, umí předpovídat budoucnost, léčit nemoci, obstarávat bohatství, pomáhá ženám při porodu - zkrátka a dobře, je nezaplatitelná...
Žádný zázrak, že ji odedávna chtěli vlastnit všichni, kdo si to mohli dovolit. Ale to nebylo nikdy tak jednoduché, protože mandragora byla vždy velmi velmi drahá a vyskytovala se jen vzácně.
Mandragora, jak se praví již v nejstarších herbářích, vlastní takřka božskou sílu a je pro nečistého člověka neviditelná.
Ten, kdož byl srdce čistého a měl štěstí, musel mandragoru vykopat za zcela speciálního rituálu. Ze země jí totiž nemůže vytrhnout nikdo, aniž by při tom nezemřel. Poslyšte tedy prastaré tajemství o tom, jak se v dobách našich předků mandragora ze země sklízela.
V pátek, před východem slunce se vydal sběratel kořene, toužící po štěstí kouzelných sil, na tajné místo, kde rostlina rostla. Pro jistotu si ucpal uši bavlnou nebo voskem. Pak vyhrabal kolem mandragory příkop tak hluboký, že kořeny vězely v zemi už jen nejspodnější částí.
Kdyby se kořene držel sám, při vytržení by namístě zemřel, proto měl k ruce psa, který však musel být černý jako havran. Dva dny před tím, musel pes hladovět. Mandragora byla opatrně ovinuta smyčkou a její druhý konec se uvázal psu okolo krku. Hladové zvíře, z povzdálí přilákané kouskem vařeného masa rychle kořen vytáhlo, přičemž vydávala mandragora srdceryvný nářek a strašný křik a pes padl mrtvý k zemi.
Stal se onou požadovanou obětí, která k tomu byla nutná. Člověk pak opatrně zabalil kořínek do bílého plátna, pospíšil s ním domů, kde jej vykoupal v červeném víně, a pak mu jako živé bytosti oblékl hedvábné šatičky a pečoval o něj.
A ještě jedna velmi důležitá věc. Pokud není kořen déle používán k magickým obřadům, pak usne a jeho síla se pomalu ztrácí.
V takovém případě je zapotřebí jej opět probudit a k tomu účelu je zde
opět přesný pokyn. Aby se jeho síly probudily, postaví se na vyvýšené místo někde v domě a tam se nechá nerušeně tři dny. Potom se dá přes noc do vlažné vody. Pak je rostlina znovu aktivní a může se požívat k magickým účelům. Voda, ve které byl kořen namočený má velikou sílu a může se nastříkat na okna, dveře nebo na lidi, aby byli spirituálně očištěni.
Jmelí a měsíc
Jmelí je v povědomí čarodějů, bylinou číslo dvě. Nemá takovou sílu jako mandragora, přesto však, pro jeho mnohem snazší dosažitelnost bylo a je velmi používáno, neboť jeho síla a moc je s mandragorou srovnatelná.
Starobylý rituál týkající se sběru se dochoval od starých Keltů, konkrétnějejich kněží Druidů mocných čarodějů a znalců magie.
Šestý den po novém měsíci měl měsíc právě tu správnou sílu.
Tehdy se jeden z Druidů zahalil do bílého šatu, vylezl na dub na němžrostlo jmelí, a zlatým srpem větvičky odsekával. Ty se v žádném případěnesměly dotknout země, a proto byly opatrně shazovány do nastavenýchbílých šátků. Větvičky jež se dotkly země ztratily veškerou svoji moc,a staly se pro magii bezcenné